Náš život je jako PUCLE, též se skládá z mnoha dílků do sebe zapadajících

Sama jsem příznaky syndromů či stolkingu zažívala dlouhá léta

I když mě starosti z práce válcovaly a doma byly zase jiné, rodinné. Přesto jsem setrvávala a důvody si vždy našla.

Obě role dohromady zvládat není lehké. Prostě všude super být nemůžete, nejde to a brzy se to pozná.  Zejména, když máte děti, které potřebují rodinné zázemí i podporu rodičů neustále a vy máte stále častěji "dost"!

A zabalit to a odejít jinam, risknout zda to vyjde?

To není jen tak, vždyť jsem měla děti, které studovaly a byly dost náročné. Kdo by je podporoval v koníčcích i studiích?


A tak držíte "pusu a krok" dokud to jen jde. Věřte jde to opravdu dlouho. I přesto, že mě mnozí varovali a říkali  "že to nezabalíš a nejdeš jinam"  Stále jsem si říkala, že není tak zle a děti a peníze se neptají. 

A tak v sobě ubíjíte důstojnost a ztrácíte nejhezčí léta s lidmi, kteří za to vůbec nestojí. A hlavně věříte slibům a to je vždy cesta do pekel.

Říkáte si to zvládnu, nenechám se srazit na kolena. Ano zvládnete to, vydržíte dlouho a hodně, ale daň si to vybere určitě!

  • Ano zvládnete dlouho, ale proč, proč se nechat ničit?
    Než se vám najednou zatmí před očima a máte dost! Znám z vyprávění mnoha žen, jak to vypadá v dnešních firmách, co vše musí ženy vydržet, ale proč?
  • U mě zklidňování sem tam skleničkou a co vy? jak zvládáte takovéto situace?
    Někdo sáhne po prášcích, někdo po alkoholu, obojí je děs. U mě to začal být alkohol. Po trošce, ale často! Stále častěji sem hledala výmluvy i důvody!!!
  • Jak vy zvládáte stres a nekompromisní přístup šéfa?
    Pro mě velká záchrana byla, že jsem měla svá "zadní vrátka"  psy a založenou chovatelskou stanici.  Časem, když nám zrušili provozovnu bylo to jasné. Nové místo se mi nelíbilo a už jsem ani nechtěla, nemohla.  Odešla jsem a musela se postavit na vlastní nohy.  A tak jsem začala podnikat a získávat znovu půdu pod nohama, nějakou dobu vrtkavou, ale ustála jsem to! A co vy také myslíte na svá "zadní" vrátka nebo to necháváte na situaci, jak to dopadne?
  • Jste ráday zaměstnancem nebo spíše pokukujete po něčem lepším?
    Já věděla, že už nikdy nechci být zaměstnancem, že už nikdy nechci poslouchat a podřizovat se nesmyslům a že už nikdy nechci dělat nesmyslnou práci. Jak to máte vy? Přemýšlíte o nějaké lepší práci a proč, nebo už také máte "STOP", jako jsem měla já?