Ukazuji ženám, jak žít život dle svých představ

Touha žít sama za sebe, dle svých představ a proč ne?

  • Mé sny, předsevzetí z dětství
    Jako dítě jsem vždy toužila žít tak, jak chci já a ne ti druzí. Žila jsem s pejsky okolo sebe a tak si vybudovala lásku ke zvířatům. Tenkrát padlo rozhodnutí, že až budu velká budu chovat pejsky bišonky a starat se o ně. Doma jsme měli jen velké psy a to nebylo to, co jsem chtělá já
  • Kdy konečně budu dělat to, co chci já sama?
    Po letech hledání vlastní cesty padlo rozhodnutí "takto už ne". Už nechci, aby o mém životě rozhodoval někdo jiný. Jednoznačné a jasné. Začala jsem se věnovat  svému koníčku - pejskům. Nejprve na vedlejšák a později, když už to v zaměstnání opravdu nešlo tak naplno. Chovatelství to byl můj sen i cíl. 
  • Proč pomáhat lidem?
    Mým snem bylo pomáhat pejskům, ale i lidem. Proto začaly vznikat publikace a kurzy. Následně vznikl projekt pro ženy, které stejně jako já hledají cestu v životě
  • Život mi začal dávat daleko větší smysl.
    Pochopila jsem, co chci a už bych si to nenechala vzít. Konečně můžu dělat to, co chci já sama. Dlouho trvalo než jsem pochopila, že na to jdu z opačné strany. Tj. z konce. Co řeším u sebe a proč a tak vznikl projet pro ženy
  • Vznikl nápad, plán zaměřit se na ženy středního věku
    A proč? Protože to je doba, kdy začínáme přemýšlet o tom, že se nám děti rozprchnou do světa a my zůstaneme samy. Co s časem, když jsme dosud žily hlavně pro ně a jejich potřeby? Mnoho z nás zažívá v práci "peklo". Už nás to nebaví, ničí a ztrácíme "půdu" pod nohama. Co dál? Čeká mě ještě něco krásného?
  • Proč Syndrom vyhoření a prázdné náruče?
    Protože to trápí většinu žen. A já jako přes kopírák. Začala jsem si to uvědomovat naplno. A naplno mi došlo, že to je důvod, proč "pokoukávám" po chovatelství a proč jsem se rozhodla jít tímto směrem. Zaměstnat mysl a energii, už nebyla cesta zpět. Už jen úvahy, jak na to, co nejlépe.
  • Úvaha, jak to bylo u našich rodičů?
    Co naši rodiče či prarodiče, jak ti zvládali ráznou změnu v životě? U prarodičů? Dětí bylo hodně a tak to nebyla asi tak prudká změna. Byla jsem malá abych pochopila, co mi říkali. U rodičů, když jsem odcházela já to byl doslova děs. Padly výčitky, slzičky i nepochopení. Také touha, abychom žili s nimi dál. Ale to nešlo. To jak jsme to zvládali a nejen my uvedu v publikaci či článku"
  • Psaní, tvorba
    Ráda píši a tvořím nějaké příběhy. Neříkám, že skvěle. Baví mě to a proto i tuto mojí libůstku chci zde využít a naučit se psát tak, jak se má . Jak vytvořit krásné a hlavně čtivé příběhy. Takto mi to utváří uzavřený kruh, také lze říct smysl života

Co mi to přineslo - ZÁCHRANNÝ KRUH

  • A proč sdílet vlastní zkušenosti?
    Mohu tak pomoci ženám postavit se na vlastní nohy a ukázat, že změna sama sebe, sebepojetí nám pomůže žít život naplno a užívat si toho, co jsme dříve nemohly nebo neuměly Život je krásný a krátký. Tak proč si jej neužívat naplno?